Homeopatie je účinná a přitom velmi šetrná léčebná metoda, která je součástí každodenní praxe 300 000 lékařů po celém světě. Homeopatické léčivé přípravky mají schopnost stimulovat organismus k lepšímu využití vlastních léčebných sil. Nejsou přitom pro organismus toxické.
Homeopatické přípravky neléčí pouze příznaky onemocnění, ale pomáhají zlepšit celkový individuální zdravotní stav pacienta. Proto se pomocí homeopatik dají léčit nejen akutní stavy a běžná onemocnění, ale pod pečlivým dohledem lékaře také chronické nemoci a často se opakující potíže. Důležité místo má homeopatie v prevenci a při udržování dobré tělesné i duševní kondice člověka. Homeopatie bývá často první volbou pro ty, kdo mají aktivní přístup k vlastnímu zdraví a cítí zodpovědnost za svůj zdravotní stav.
V současné době v sobě homeopatie spojuje úctu k dlouhé, více než dvousetleté tradici, moderní přístupy, nové technologie a stále přesnější vědecké poznatky. Homeopatické přípravky se vyrábějí za té nejpřísnější kontroly, aby bylo možné zaručit jejich maximální kvalitu a dokonalou stabilitu. Lékaři a lékárníci přitom neustále přispívají k dalšímu zdokonalování klinických pozorování a stále vyššímu začleňování homeopatie do moderní medicíny.
Výroba homeopatických léků
Homeopatické léky se v současné době vyrábějí těmi nejmodernějšími metodami za přísné kontroly kvality ve všech fázích výrobního procesu. Výroba homeopatik podléhá stejně přísným kritériím jako u jiných léčiv a spadá pod kontrolu odpovědných státních orgánů. V principu spočívá v mnohonásobném ředění a následném protřepávání účinných látek až do podoby výsledného homeopatického léku.
Výroba homeopatik – příprava rostlinNa počátku výroby homeopatického léku je vždy základní látka, která je dále upravována přesně stanoveným způsobem odpovídajícím zásadám Správné výrobní praxe (SVP, ang. GMP) podle platné legislativy.
Základní látky jsou buď rostlinného, nebo živočišného původu, v některých případech se jedná o nerosty nebo chemické sloučeniny. Jsou vybírány s ohledem na homeopatickou tradici i nejnovější poznatky, odpovídají farmaceutickým požadavkům a oficiálním lékopisům.
Homeopatie a věda
Odborný výzkum, pečlivá klinická pozorování a vědecké experimenty stojí od počátku v samotném základu homeopatie. Bez nich by homeopatie nemohla existovat ani se dále vyvíjet. Všechny způsoby použití homeopatických léků musí být podloženy spolehlivě ověřenou klinickou zkušeností lékařů. Tyto poznatky a homeopatické znalosti jsou zakotveny v národních lékopisech a bohaté homeopatické literatuře, jejímž základem jsou zpravidla homeopatické Materie mediky.
Klinická účinnost homeopatie je dokumentována odbornými pracemi a klinickými observačními studiemi. Zejména v posledních letech se zvyšují investice do nových výzkumů v oblasti farmakologie, medicíny, farmakoepidemiologie a také základního výzkumu. Většina výzkumů se soustředí především na ověření účinnosti homeopatických léků, vysvětlení výsledků klinických pozorování, lepší porozumění působení homeopatického léku, vývoj nových léků, použití stávajících léků v nových indikacích a objasnění dopadů homeopatie na systém zdravotní péče. Velkou výzvou výzkumných týmů věnujících se oblasti homeopatie zůstává především prokázání mechanismu účinku homeopatického léku a vysvětlení působení infinitezimální dávky léku.
Historie homeopatie
Jedním z principů, ze kterého homeopatie vychází, je tzv. princip podobnosti, podle kterého se „podobné léčí podobným“. Je známý v mnoha tradičních kulturách, léčí pomocí něho různá odvětví přírodní medicíny a do jisté míry se využívá i v současném euro-americkém systému léčby. Jedním z prvních, kdo ho zformuloval, byl v 5. století před n. l. Hippokrates, otec moderní medicíny.
Zákonem podobnosti se ve středověku zabýval např. také lékař a alchymista Paracelsus, ovšem první, kdo ho zasadil do nového kontextu a na jeho základě vytvořil celou metodu homeopatie, byl německý lékař Samuel Hahnemann (1755 – 1843). Ten je dnes právem považován za zakladatele homeopatie.
Hahnemann studoval medicínu v Lipsku a ve Vídni a po studiích působil na několika místech jako lékař. Velmi záhy byl však natolik zklamán stavem tehdejší medicíny a její neschopností řešit odpovídajícím způsobem mnoho chorob, že přerušil lékařskou kariéru a začal se sám věnovat farmakologickému výzkumu a chemickým pokusům. Během dlouhého období hledání a vědeckého zkoumání přečetl a přeložil mnoho vědeckých pojednání a podařilo se mu zformulovat základní principy nové homeopatické metody, princip podobnosti a princip infinitezimální dávky. K léčbě pacientů se vrací až po více než deseti letech, tentokrát však již začíná používat nové metody, které nezřídka vyzkoušel sám na sobě. Nová metoda už v době svého vzniku budí velkou pozornost a začínají se formovat tábory jejích příznivců i odpůrců. Hahnemann publikuje četné vědecké spisy, z nichž nejdůležitější je Organon léčebného umění, který byl již za jeho života vydán několikrát a postupně byl přeložen do dalších jazyků.
Hahnemann měl ve své době mnoho žáků, kteří pokračovali v jeho výzkumech a způsobu léčení, a díky nim se homeopatie začala rozšiřovat dále po Evropě. V devatenáctém století se používala v boji proti choleře, tyfu a při jiných epidemiích, jejími stoupenci se staly i mnohé významné osobnosti doby.
V Hahnemannově době si každý lékař homeopat připravoval léky sám. Neexistovalo dostatečné množství lékárníků, kteří by byli dobře obeznámeni s metodou výroby homeopatik, lékaři proto neměli na výběr. Homeopatie se však postupně stávala stále populárnější a po roce 1850 se začínají objevovat první specializované lékárny na výrobu homeopatických léků. Z těchto homeopatických lékáren se postupně začínaly vyvíjet laboratoře, časem přeměněné v moderní farmaceutické společnosti. Podobným způsobem vznikla také společnost BOIRON.
Během 19. století se homeopatie dostala také do Spojených států, Indie, Ruska, Jižní Ameriky a některých afrických zemí. Postupně vzniklo několik homeopatických škol, které stále prohlubovaly homeopatickou klinickou zkušenost a upevňovaly poznatky o lécích i jednotlivých postupech. Vzniklo mnoho odborných děl, v některých zemích se homeopatie začala vyučovat na univerzitách.
V dnešní době se homeopatie používá ve 100 zemích světa, do své praxe ji začlenilo 300 000 lékařů a léčí se s ní 400 milionů pacientů.
Zdroj: www.boiron.cz